Reklama
 
Blog | Karel Vála

Kdo má strach ze spravedlnosti?

Český soudní systém prožil několik nebývale příjemných týdnů, neboť se mu nedostanou do ruky hned dvě politicky velmi citlivé kauzy. Obě spojuje dlouhá historie, množství spekulací, ale hlavně politicky a mocensky (ne)bezpečné prostředí.

První kauza začíná účelovým jednáním ne nepodobným pokusu o finanční podvod, a týká se čtvrtého nejvyššího ústavního činitele České republiky. Ale naštěstí pro takto slušného podezřelého bylo sice po mnoha letech, ale přesto včas, odhaleno, že jakkoli se vše stalo, dělo se tak navýsost dle práva na finanční pomoc v nouzi malému až střednímu podniku jeho rodiny. A tak vše končí, také dle práva, smetením ze stolů v kancelářích odpovědného státního zástupce a jeho nadřízeného. Jeho přímého nadřízeného. Sice vše bude ještě posuzováno jejich dalšími nadřízenými, ale tam se již natolik blížíme k nejvyššímu ze všech nadřízených, že se nedá očekávat překvapení na úkor nesporně nevinného, který je sám jedním z linie nadřízených. Soud a jeho soudci tak přišli o práci, protože na jejich pro spravedlnost důležité rozhodnutí není nikdo důležitý zvědavý. Nám ostatním nezbývá, než spekulovat „co by, kdyby“. Ale kdyby jsou chyby a my žijeme v době, kdy moc výkonná chyby nedělá, neboť tak dobře, jak se máme dnes, jsme se ještě nikdy neměli. Jestli Vám závěr tohoto případu nedává smysl, pak Vás musím upozornit, že z hlediska právního řádu České republiky je opravdu vše, jak má být. O spravedlnosti nehovořím, protože ta se smetla ze stolů v hierarchii podřízených nevinného nadřízeného.

Druhá kauza je svou podstatou ekonomicky nezajímavá, zato však má co dočinění se zákonem v České republice nejvyšším – Ústavou. A týká se člověka postaveného v hierarchii českého mocenského systému na stupínku nejvyšším, jenž si z moci svého úřadu užívá života bez odpovědnosti. Trochu se však při výkonu svého mandátu pozapomněl posledních šest let zabývat něčím jiným než sám sebou a usurpováním si moci, která mu nepřísluší. A tak se osmělila skupinka o stupínek níže stojících zástupců lidu zeptat se Ústavního soudu na názor, jak se takové sice neodpovědné, ale přesto přehlížení povinností slučuje s Ústavou. Protože však je tentokrát ve hře politikum nejvyšší, je moudře stanoveno, že tito druzí v pořadí se musí zeptat ještě třetích v hierarchii ústavního pořádku, aby se nedělo bezpráví prvnímu z prvních. Třetí v řadě pojali vše prozíravě a s klidem na práci. Rozhodli se svou valnou většinou ušetřit práci Ústavnímu soudu, který tu přeci není od toho, aby posuzoval něco, na čem se nedohodnou ani lidem zvolení poslanci, ústavní právníci, vzdělaní poradci a poradci poradců. Moudře usoudili, že lépe bude toho nejvyššího na politickém potravním řetězci nedráždit, když mohou být zatím alespoň třetí od vrchu. Jestli Vám závěr tohoto případu připadá opět nelogický, pak si Vás dovolím upozornit, že i v tomto případě je vše zcela dle práva a ústavního pořádku České republiky. O spravedlnost v této kauze vůbec nešlo, neboť chybí odpovědnost případného přestupce, a tak nás asi nemusí trápit.

Čím jsou si oba případy podobné?

V obou případech nešlo o nalezení spravedlnosti, protože k té se dá opravdu objektivně dojít jen s využitím soudní moci. Při jednání o druhé kauze se pan poslanec Kalousek sice snažil vysvětlit svým kolegyním a kolegům v PSP ČR co je jejich základním úkolem, ale vědom si situace nakonec přesně odpovídá na otázku proč je soud nežádoucí (pro zvídavé zde: https://twitter.com/kalousekm/status/1177244997013385216?s=20 ) Dovolím si předpokládat, že i v prvním uvedeném případě nebyl soud žádoucí ze stejného důvodu.

Obě kauzy rozdělily společnost na podobně velké a podobně nesmiřitelné tábory lidí. Soudním rozhodnutím o právu by jedna skupina byla „poražena“ skupinou svých odpůrců, což by vedlo ke zbytečnému vyjasnění situace, protože rozdělenému lidu se lépe vládne.

Oba protagonisté, dříve podezřelí z nepravostí, dnes však bez viny, se vzájemně potřebují, a oba potřebují stejnou část rozdělené společnosti. To, že se oba po právu vyhnuli soudní moci, která je na nich kupodivu nezávislá, je velká náhoda, kterou prosím vyškrtněte ze zápisu a neberte v potaz při svém hodnocení.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama