Pane Zemane,
Předpokládám, že tento dopis číst nebudete, ale přesto Vám jej adresuji a doufám, že ti, kteří ho číst budou pochopí proč Vám píši. Dopisů Vám jistě chodí mnoho a jistě jste si také zvykl na různé formy – od nadšeného oceňování Vaší moudrosti, až po neurvalé nadávky za totéž. Pokusím se vybočit z tohoto spektra a sdělit Vám můj pohled na Vás.
Jste starý muž, kterého vlastní činy a společenské nálady vynesly až do pozice prezidenta republiky. Do pozice beztrestného žití s možností dělat si co Vás napadne. Vyčítat Vám, že tak činíte s chutí a okázale je nepochopením společenského neřádu, jehož jste aktivní spolutvůrce. Pochopení, či dokonce oceňování Vašeho konání, je ale nemožné s ohledem na společenský řád, ve kterém bychom měli žít, nechceme-li patřit ke generacím, které svým dětem zanechaly jen neřády. Jak z toho ven? Zjevně nijak. Jsou-li ústavní možnosti bezzubé a nemohou zabránit šíření čirého zla, lží a pomluv z nejvyšší ústavní funkce, pak se jediným řešením jeví čas, který plyne všem lidem stejně.
Proč Vám tedy vůbec píši, když Vám nic nechci vyčíst, a chválit není zač?
Přál bych si jen, abyste pochopil, že jste úplně stejně (bez)mocný vůči běhu svého života jako kdokoli jiný. Vy jste však promarnil svou výjimečnou šanci, kterou jiní nemají – žít jako člověk, který navíc z titulu svého získaného společenského postavení mohl pomoci měnit neřád ve společnosti v řád. Nejste sám, komu se to nepodařilo, jsa sám neřádem. Historicky nejste ani první, ale ani poslední prezident, který si neřády aktivně vytváří, protože mu to umožňuje moc a absence svědomí, a činí mu to zvrácenou radost ze života bez omezení. Stejně tak ale nejste ani první a ani poslední, na kterého budou jednou lidé vzpomínat, aby se poučili o neřádu. Nebojte se však, my lidé jsme nepoučitelní, jak je patrné i na Vás, a tak se pár fanatických vyznavačů Vašeho kultu jistě najde i v budoucnosti.
Přeji Vám abyste si vychutnal dny, které Vám zbývají v úřadě i v životě. Obojí máte vyměřeno, stejně jako kdokoli jiný, ale na svůj konec budete sám, jako málokdo. Vaši neřádi slabé a nepoužitelné opouští, protože už jsou pro jejich řádění bezcenní.
Bez pozdravu,
Karel Vála
